„Naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci, obstavené účty, vagony. Samozřejmě jedeme po nich, protože to je zločinecká banda, která dluží státu na daních 200 milionů,“ zaznělo od tehdejšího ministra financí Andreje Babiše na jedné z nahrávek anonymní skupiny Julius Šuman.
Záznam odposlechu, jehož autenticitu nikdo nezpochybnil, byl zveřejněn 27. srpna 2017 a vyvolal bouřlivou odezvu. Babiš se octl ve vážném podezření, že zneužívá podřízené finanční orgány k likvidaci byznysové konkurence. Nahrávka navíc naznačuje, že byl informován o průběhu daňového řízení, které neveřejné.
Podle zákona nemůže mít o živém daňovém řízení nikdo kromě kontrolovaného subjektu a finančního úřadu žádné informace – ani ministr financí. Jak jinak se ale mohl dozvědět, že firma FAU údajně dluží státu 200 milionů korun, když se v té době o kauze nepsalo v médiích?
Ministerstvo financí bylo povinno kvůli podezření z porušení mlčenlivosti podat trestní oznámení, což se nestalo. Babiš mohl jen těžko podat trestní oznámení sám na sebe, aby tak přiznal bezprecedentní zneužití Finanční správy.
Společnost FAU Přerov na trhu zaujímala významnou pozici v obchodu s pohonnými hmotami. Její sklady se nacházely v areálu společnosti Precheza z holdingu Agrofert, což nesl velmi nelibě Andrej Babiš.
Majitel FAU Vojtěch Csabi uvedl, že Precheza neúspěšně usilovala o koupi této firmy. Dva měsíce po nástupu šéfa hnutí ANO do vlády na ni nastoupili celníci a doměřili jí spotřební daň, podle pozdějšího rozhodnutí soudu nezákonně.
Firma se současně ocitla pod tvrdým tlakem Finanční správy, která ji vinila z nezaplacení DPH. V roce 2016 jí zajišťovacími příkazy obstavila celý majetek a FAU skončila v konkurzu.
Nezákonný postup státu
Finanční správa vydala dva zajišťovací příkazy ve výši 218 milionů korun za jeden údajný delikt. Krajský soud v Ostravě ovšem následně uvedl, že je vyloučené, aby tentýž subjekt platil DPH z téhož obchodu dvakrát, a postup berňáku označil za nezákonný. Oba zajišťovací příkazy zrušil, což potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Tehdejší ředitel finanční správy Martin Janeček ani potom chybu nepřipouštěl. „Úředníci neměli jinou možnost. My jsme ji museli požadovat dvakrát, protože když máme dva instituty, které můžeme na danou situaci použít, musíme použít oba,“ hájil se.
Firma FAU Přerov v následujících letech pravomocně vyhrála všechny soudy, mezi nimi i o nezákonné vydání zajišťovacích příkazů Finanční správy za 218 milionů korun a Celní správy za 343 milionů. Její právní zástupci se už dříve nechali slyšet, že budou požadovat odškodnění až jedné miliardy korun.
Případ nezákonného „zakleknutí“ na firmu FAU Přerov odstartoval masivní kritiku nadužívání zajišťovacích příkazů finančních úřadů kvůli podezření z krácení daně, které vedou k okamžité likvidaci nebo těžkému poškození postižené firmy.
Soudní spory prokázaly v mnoha případech nezákonné počínání Finanční správy, což vedlo ke zmírnění jejího postupu. Neblaze proslulý Janeček ve funkci skončil, ovšem odpovědnost úředníků za nezákonně zničené firmy nikdo nevyvodil.
