Dominance Agrofertu na řepkovém trhu, počínaje dotovaným pěstováním a výkupem řepky olejné, po výrobu daňově zvýhodněné bionafty, je názorným příkladem úspěšného runu Babišova impéria na státní penězovody, jež jsou nepominutelnou součástí jeho byznysplánu.
Poté, co zkrachoval Babišův záměr ovládnout ústeckou Setuzu Tomáše Pitra, postavil za 1,6 miliardy korun obdobný podnik Preol se stejnou roční kapacitou výroby biopaliv první generace, metylesteru řepky olejné. Na jeho výstavbu dostal daňovou úlevu 612 milionů korun.
V květnu 2010 si Andrej Babiš především přes kontakty v ČSSD ve sněmovně zařídil přehlasování prezidentova veta den před parlamentními volbami. Prosadil úlevu na spotřební dani a povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot v podobě vyhovující Agrofertu. „Ano, lobboval jsem za biopaliva. Volal jsem třeba některým poslancům,“ přiznal tehdy.
V roce 2015 si jako ministr financí zajistil pokračování podpory biopaliv osobně, když příslušnou legislativu zpracoval jeho resort. Stalo se tak navzdory grotesknímu extempore, kdy se šéf ANO od zvýhodnění biopaliv zpočátku distancoval. Jeho poslanci dokonce připravili návrh, který jejich podporu znemožňuje, aby nakonec hlasovali proti němu. Prodloužení podpory v roce 2019 kontroloval už jako předseda vlády.
Lukrativní obchody s Čeprem
Babiš si zároveň dosadil svoje lidi do podřízeného státního podniku Čepro, největšího domácího odběratele bionafty. Podíl dodávek Agrofertu (podniky Preol, Primagra) se krátce po vstupu jeho majitele do vlády zdvojnásobil.
Penězovody do holdingu neustaly ani po novele zákona o střetu zájmů v roce 2017. Od té doby mu Čepro za čtyři roky zaplatilo 5 miliard korun bez veřejných výběrových řízení. Tím mohlo porušit zákon, ale pro dnešní poměry je příznačné, že se těmito obchody nezabývaly orgány činné v trestním řízení.
V poslední době došlo k nepříznivému vývoji pro výrobce řepkových biopaliv první generace na evropské půdě. Jejich ekologický přínos se neprokázal a dochází k útlumu státní podpory. Reálný význam se účelově přeceňuje s cílem přihrát veřejné prostředky velkým agrokorporacím. Dokládají to i výroční zprávy Agrofertu.
Například v roce 2014 dosáhl klíčový podnik holdingu Preol zisku 415 miliónů korun. Z daňové povinnosti 83,6 miliónu korun zaplatil díky daňovým úlevám jen 382 tisíc korun. Současně ale představenstvo firmy vyplatilo dividendu 350 miliónů.
Bez podpory státu by biopalivo z řepky nebylo konkurenceschopné. Samo ministerstvo financí ji v letech 2015 až 2020 vyčíslilo na 9 miliard korun. Tuto částku stát nevybere na daních, a právě tím tento byznys podpoří. Na Agrofert tak vzhledem k jeho podílu na trhu připadá zhruba miliarda státní podpory ročně.
K užitku Agrofertu z daňových úlev pro biopaliva lze přičíst i mnohamiliardové tržby z prodeje hnojiv, osiv a pesticidů plus související příjmy s čištěním, sušením a skladováním řepkového semene s ročním ziskem nejméně 1,5 miliardy korun. Řepkový byznys je lukrativním tunelem na veřejné rozpočty.
