Stejně vážné pochybnosti jako kolem nákupu korunových dluhopisů Agrofertu panují kolem prodeje firmy Profrost vyrábějící mražené pečivo. Andrej Babiš ji založil v roce 2006 se vstupním kapitálem 1,6 milionu korun. V roce 2010 prodal 80 procent firmy za 527 milionů korun Agrofertu, když několik dní předtím bylo navýšeno její jmění o 100 milionů korun.
V téže době ovšem Babiš prodal zbývajících 20 procent akcií Profrostu společnosti Rapaces Group, ovládané členkou představenstva Agrofertu Simonou Sokolovou za pouhých 20,4 milionu korun. Sokolová v holdingu odpovídala za mlékárny, mražené pečivo, drůbežárny a distribuci potravin a později rovněž svůj podíl prodala.
Tato částka odpovídala tehdejšímu základnímu kapitálu společnosti (102 milionů korun), což je v přepočtu 6,5krát méně, než Babišův obchod s holdingem, který se v tomto porovnání jeví jako mimořádně přemrštěný.
„Pokud se podíváme pouze do sbírky listin v obchodním rejstříku, můžeme zjistit, že transakce při prodeji akcií firmy Profrost Agrofertu postrádaly jakýkoliv ekonomický smysl a byly provedeny pouze proto, abyste obešel zdanění,“ uvedl tehdy senátor a daňový expert Tomáš Goláň v otevřeném dopise ministru financí Babišovi.
Každý majitel může své firmě prodávat cokoliv, ale pouze za cenu obvyklou. Pokud prodává firmu firmě, musí mít na tento obchod znalecký posudek, a takto okatě „výhodné prodeje“ mohou být kvalifikovány jako daňový trestný čin, přičemž stíháni mohou být i znalci.
Podle právníka Aleše Rozehnala se nabízí otázka, zda spíše než o zaplacení reálné kupní ceny akcií nešlo o zastřenou dividendu. Výplata dividendy by však byla zdaněna, kdežto prodej akcií zdaněn není. Rovněž takové jednání by znamenalo porušení zákona a jednalo by se o daňový únik. Babiš se mohl podle Rozehnala dopustit i trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku, byť byl vlastníkem holdingu.
Případ v tichosti odložen
Kauzu prodeje společnosti Profrost nevýhodné pro nakupující Agrofert a extrémně výhodné pro prodávajícího Andreje Babiše prověřovala policie. Jak zjistil deník FORUM 24, šetření bylo zastaveno, podobně jako u korunových dluhopisů Agrofertu.
„Mohu potvrdit, že případ Profrost byl policií odložen v srpnu 2018,“ potvrdila státní zástupkyně Blanka Valsalisová z dozorujícího Obvodního státního zastupitelství v Praze 4. Poté podle jejího vyjádření probíhala dohledová prověrka spisu nadřízeným Městským státním zastupitelstvím v Praze, ale bez výsledku.
Městské státní zastupitelství může uložit podřízenému státnímu zastupitelství, aby pokračovalo šetření, což se nestalo. Rychlé odložení kauz Profrost a korunových dluhopisů krátce po nástupu menšinové vlády ANO a ČSSD tolerované komunisty a po čistkách v policejních složkých nevěstily nic dobrého.
Obojí se odehrálo po změně v Národní centrále proti organizovanému zločinu, do jejíhož čela začátkem srpna 2018 usedl nový ředitel Jiří Mazánek, který se v minulosti zviditelnil u soudu neprůkazným obviněním bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové kvůli prodeji letounů CASA.
